Jak správně držet štětec?  

Na rozdíl od válečku se štětec dá uchopit různě. Pamatujte ale, že to není ani meč, ani vařečka. Držte ho asi jako propisku. Netlačte zbytečně, nebo si ho zničíte. Měl by po povrchu lehce klouzat. Když nehladí, ale škrábe, použijte nový štětec. Nemusíte kupovat ten nejdražší, se štětcem za 40 korun dosáhnete stejných výsledků.  

Každý nátěr potřebuje trochu jiný přístup 

• Krycí barva
  Nebojte se trochu přitlačit. Do hrubších míst se barva může klidně „naťukat“. Její hustá konzistence vytváří pro štětiny dostatečnou oporu. Díky tomu se dostanete i do hrubých, těžko dostupných míst, jako jsou řezy, špatně ohoblovaná místa apod.  

• Lazura
  Štětec by měl hladce klouzat. Snažte se ho zachovat kompaktní – rozhodně na něj netlačte a neťukejte s ním! Lazura se i do špatně dostupných míst snadno vsákne, obzvlášť ta tenkovrstvá. Se štětcem moc nemáchejte, ať necákáte kolem.  

• Olej
  Tady platí, že méně je někdy více. Dřevo si vezme, kolik potřebuje. Když máte pocit, že se na nějakém místě špatně vsakuje, udělejte pár krouživých pohybů. Ale moc netlačte, ať nemáte ze štětce záchodovou štětku! Pokud se někde bude držet přebytek, klidně ho setřete hadříkem.  

Rozdíl mezi první a druhou vrstvou 

První vrstva má proniknout do hloubky, nasytit materiál a vytvořit podklad pro další nátěr. Proto může být tenčí a klidně trochu naředěná (pokud to výrobce povoluje). Není nutné, aby hned dokonale kryla – jejím úkolem je vsáknout se a uzavřít póry. Druhá vrstva už je pohledová. Vyžaduje pečlivost, rovnoměrnost a vydatnost. Ale pozor, obnova stávajících nátěrů už stačí jen v jedné vrstvě! Tedy pokud jste s renovací nezaspali až příliš. Jestli barva praská a loupe se, pak už vás nejspíš bude čekat broušení a znovu nátěr ve dvou vrstvách. 

A co nikdy nedělat? 

• Nenatírejte na přímém slunci ani ve velmi nízkých teplotách. 

• Nepřetírejte olej barvou, ale vždy jen olejem. 

• Neobnovujte nátěr barvou bez odstranění původní popraskané vrstvy! 

• Hlavně nespěchejte. A ne, za dvě hodinky to opravdu nebude suché, když je na plechovce napsáno „po 24 hodinách“. 

Když to shrneme – natírání je vlastně trochu umění. Chce to dělat s citem, přizpůsobit se různým povrchům a nátěrům, pozorovat a učit se z vlastních chyb. Může z toho být příjemná relaxace. Pokud tedy nenatíráte na černo, to vás spíš zdeptá.  

Mohlo by vás také zajímat: 

Údržba nátěrů dřevěných oken a vchodových dveří 

Jak se správně starat o dřevěnou terasu? Záleží i na jejím umístění 

Jak se starat o střešní okna, aby nám dělala jen radost?